Zvýšení minimální mzdy je dáno především příznivým vývojem ekonomiky, růstem průměrné mzdy a spotřebitelských cen. Minimální mzda chrání ohrožené skupiny obyvatel před chudobou a zároveň motivuje občany, aby pracovali a nepobírali sociální dávky. Čím vyšší je rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami, tím vyšší tato motivace je.
Minimální mzda se týká zaměstnanců v hlavním či vedlejším pracovním poměru, sjednaném na dobu určitou i neurčitou, platí i pro práce konané na Dohodu o provedení práce nebo Dohodu o pracovní činnosti.
Při stanovení měsíční sazby minimální i zaručené mzdy se vychází ze čtyřiceti hodinové týdenní pracovní doby. Nezapočítávají se různé příplatky (přesčasy, noční, svátky) ani cestovní náhrady.
Minimální mzda je definována jako nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci. Její zvýšení je velmi citlivé, především politické téma. Namáhavost, složitost a zodpovědnost je zohledněna zaručenou mzdou dle konkrétního druhu práce. Jestliže dojde v souvislosti s růstem minimální mzdy k nárůstu zaručené mzdy, přinese to s sebou problém např. pro obchodníky.
Ceny zboží a služeb
Do koncové ceny zboží a služeb se významnou měrou promítají právě osobní náklady. Pro zvýšení zaručené mzdy není u mnoha podnikatelů, kteří mají zaměstnance, potřebný výkon. Ten je dán zejména výší tržby a obchodní přirážky. To nutně vede ke zvýšení cen zboží a služeb nejen o částku, o kterou byla zaručená mzda zvýšena, ale také o povinné odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, tj. sociální a zdravotní pojištění.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí pracuje v České republice za minimální mzdu cca 4% zaměstnanců, to je okolo 150 tis. lidí. Vládní záměr je, aby výše minimální mzdy byla okolo 50% průměrné mzdy, podle manažerů je tento poměr ideální okolo 40%.
