Každý z nás, dospělých, si pamatuje na chvíli, kdy se osamostatnil. Většině z nás hned v prvních chvílích spadla na tvrdou zem a jejich iluze o tom, jak budou mít klid od rodičů a jak si budou moct dělat to, co chtějí a nikdo jim nebude nakazovat, se rozplynula.
Realita byla taková, že jsme museli chodit (někteří z nás při studiu vysoké školy) do práce, abychom měli peníze na nájem/hypotéku. Peníze, které nám zbyly jsme použili na nutnosti k přežití (jako je například strava).
Představy o tom, že bude náš život jedna velká párty se také nevyplnily. Opak byl pravdou. Došlo nám, že jsme si nejvíce užili života při studování (kdy jsme si stěžovali, že nemáme dostatek peněz, že nás škola nebaví a že po nás chtějí rodiče domácí práce), protože jsme neměli žádné starosti, ani povinnosti. Všechny peníze, které jsme s vydělali jsme mohli bezstarostně do poslední koruny utratit, protože jsme u rodičů měli zázemí i jídlo (někteří z nás dokonce kapesné).
Ale jak to mají mladí lidi v dnešní době? Ceny bytů jsou mnohem vyšší například pro studenta vysoké školy nedostupné.
Je možné najít byt za přípustnou cenu, ale takový byt je většinou hodně v osobním vlastnictví malý. Jednou z výhod malého bytu je menší péče, než o velký byt. Péčí myslím úklid, na který student, který po škole chodí pracovat, nebude mít dostatek času. Má také nevýhody. Největší nevýhodou je málo prostoru. Jak to vyřešit problémy s prostory? Byt vypadal prostornější, když nebyl vybaven. Šetření prostorem není lehkou záležitostí, ale dá se zvládnou. Klíčovým heslem je pořizování pouze nezbytností, jako je například kuchyňská linka a postel (v dnešní moderní době existují i rozkládací postele).
Závěrem napíši jen to, že by si měl člověk rozmyslet, jestli je prostor v bytu dostatečný pro jeho potřeby před tím, než podepíše smlouvu.